close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Říjen 2007

Puzzle - pejsánci

20. října 2007 v 21:07 Puzzle s pejsky
Slož si puzzle - pejsánci :-)



Psí "kohout"

19. října 2007 v 19:35 Psí videa
Tento pejsek asi nemá rád hudbu... Kikirikýýý!!!



Péče o tlapky

16. října 2007 v 20:10 | žužu |  Péče o psa
PÉČE V ZIMĚ
Nezapomeňte, že v zimě je nutné také věnovat zvýšenou péči i psím tlapkám. Solené silnice, velké teplotní změny na povrchu kůže, které jsou vyvolané přechodem z teplého prostředí na promrzlý chodník nebo do ledové kaše, mohou způsobit vážné kožní problémy.
Než se psem vyjdete ven, je vhodné namazat mu tlapky (musí být bez zranění) speciální mastí, lékařskou vazelínou nebo i indulonou. U psů, kterým prorůstá srst mezi prsty, je ideální ji vystříhat. Po návratu z procházky tlapy omýt vlažnou vodou, pečlivě vysušit a znovu ošetřit výživnou nebo zklidňující mastí (může být i kvalitní sádlo). Pokud má pes na tlapce zranění, můžete použít speciální "botičky" vhodné velikosti. Ty si můžete koupit ve specializovaném obchodě chovatelských potřeb.
A to jsme už přešli do zimních měsíců, kde prošoupání tlapek je spíše "specializací" právě pro zmíněné saňové psy. Ovšem i ostatním psíkům hrozí co se týče poškození tlapek nebezpečí. O co problematičtější je léto, o to zákeřnější jsou zimní měsíce. Asi nejzáludnější a nejméně předvídatelné je pořezání tlapek o led. Ano, slyšíte dobře. Takové poranění je, dalo by se říci častější, než-li pořezání o sklo. Rány které způsobují ostré hrany ledu (kterého si pouhým okem snad nikdy nemůžeme povšimnout), jsou většinou velice hluboké a "klikaté". Téměř v každém případě je nutné okamžité šití na veterinárním středisku. Dovolte mi připomenout, že pokud se šití roztrhnuté tlapky neprovede téměř ihned, dodatečně je to nemožné. Nešitá rána se poté hojí velmi, velmi dlouho a zejména na nasolených cestách je takové zranění pro psa silně bolestivé. Opravdu se nebojte šití a na veterinární středisko v takových případech s vašim pejskem spěchejte. Psa sice šití jistě bolí, ale rána se brzy zahojí a bolest poměrně rychle odezní. Ovšem neošetřená tržná rána (pořezaná) na polštářku bolí velmi dlouho a pes se proto trápí mnohem déle. Kde předpokládáte ostré hrany ledu (po rychlém tání a opětovném mrznutí na pošlapaných místech), nenechejte svého psíka zbrkle pobíhat sem a tam. Poměrně bezpečně se může vydovádět třeba ve vrstvě málo ušlapaného sněhu.
Dále jsme zmínili solené zimní cesty. Ty jsou pro tlapky psa velkým nepřítelem. Psy s jemnějšími polštářky, či poškozenými nadměrným pohybem nebo s drobnými rankami, kterých si ani nevšimnete, přechod takové prosolené silnice či chodníku štípe. Takový pejsek také často kulhá, či zvedá nekoordinovaně tlapky do výšky a kde kdo se usmívá, že je psíkovi zima… Ale zimou to až tak doslova není. Menší zlo jsou cesty sypané struskou apod., byť ostré strany kamínků jsou pro zmrzlé tlapky také velmi nepříjemné. Myslete tedy na to, že váš pejsek boty nenosí, a tedy ne každý povrch po kterém chodí, je pro něj stejně příjemný.
PÉČE V LÉTĚ
Zapomínáte na péči o polštářky na tlapkách vašich čtyřnohých kamarádů? Jistě nejste sami. Jedná se o poměrně častý problém, týkající se jak psů "městských", tak "vesnických". Každý má však svá specifika, ale podstatně hůře jsou na tom psíci ve městech.
To, že dlažba, asfalt, štěrk, či jiný "pichlavý" nebo tvrdý povrch jsou pro tlapky nevhodné, jistě ví každý, ale vyhnout se pohybu po takovém povrchu je v tomto civilizačním světě opravdu nemožné. Je však možné našemu pejskovi ulehčit život a jeho tlapky kontrolovat, čas od času promazávat preventivně krémem (např. indulonou, či krémem přímo tomuto určeným), ale také šetřit..
Takový rozehřátý asfalt, který se lepí na tlapky, ten umí pejsky i jejich páníčky pořádně potrápit. Roztopený asfalt na cestách psa velmi pálí a často se nalepí nejen na samotné polštářky, ale také na chlupy mezi jednotlivými polštářky, a to i v silných vrstvách. Nikdy se nesnažte asfalt z tlapek odstranit jinak než za použití chemie - rozpouštědel. Výrazně si ulehčí práci majitelé dlouhosrstých psíků, pokud jim dlouhou srst rostoucí mezi prsty a polštářky ostříhají. Po odstranění asfaltu z tlapek je nutné je dobře opláchnout a opět promazat krémem.
Zcela odlišný problém týkající se tlapek je jejich prošoupání. To nejčastěji přichází po dlouhém a podceněném běhu u kola po silnici. Chcete-li vašemu pejskovi dopřát dostatek pohybu, jistě se nemůže jednat o patnáctikilometrovou trasu výhradně po silnici. Prošoupání polštářků díky zvýšenému pohybu po komunikacích není žádnou vzácností a pro psíka je velice bolestivé a špatně se hojí.
Takové problémy se většinou postřehnou až když je téměř pozdě. Pes nerovnoměrně kulhá, často mění při kulhání končetiny, neboť ho většinou bolí všechny tlapky. Samozřejmě se vyhýbá pohybu a je "bez nálady".
Když se podíváte na takto postižené polštářky, zjistíte, že pokožka je jemná (namísto hrubé a početně vrásčité), působí "mokře" a jsou přítomny "tečkovité změny". Když už se však stane, že si váš pejsek "prošoupe polštářky na tlapkách", omezte jeho pohyb na minimum, vyhýbejte se tvrdým a hlavně ostrým (štěrkovitým) cestám. Jemně a ohleduplně polštářky promazávejte krémem a vyčkejte pár dní, až se tlapky opět "obnoví". Je-li nejhůře, nejpoškozenější tlapky ošetřete např. framykoinovou mastí a opatřete obvazem. Pravidelně převazujte. Netroufáte-li si na tuto proceduru, navštivte veterinárního lékaře a tlapky nechejte odborně ošetřit.
Existují i přímo botičky, které takto poškozenou tlapku (tlapky) chrání, ale musíte sáhnout poměrně hluboko do kapsy. Mimo to ne každý pes je dobře snáší. Jak poškození tlapek, tak tyto ochranné botičky dobře znají majitelé saňových psů aktivně provozující tento sport.
---
Tipy na přípravky pro péči o tlapky..

Péče o drápky

16. října 2007 v 20:08 Péče o psa
Psům, kteří se pohybují převážně na tvrdém povrchu, jako je asfalt nebo dlažba, se drápky obrušují samy a většinou je není potřeba zkracovat. Zvýšenou pozornost drápkům věnujte malým plemenům, která svou malou vahou nevyvíjí při chůzi na tlapky dostatečný tlak a drápky se tak nemohou obrušovat, a dlouhosrstým plemenům, u kterých drápky nejsou vidět. Přerostlé drápky poznáte podle toho, že se při došlapování ohýbají na zem. Také pokud je slyšitelné klapání drápků při chůzi psa, je nejvyšší čas je ostříhat. Těm z vás, kteří nemají se zkracováním drápků žádné zkušenosti doporučujeme, aby vás tomuto úkonu naučil odborník. Drápky psovi také můžete nechat zkrátit u veterinárního lékaře.
Postup:
  • při zkracování drápků používejte speciální kleštičky nebo gilotinové nůžky, které jsou k dostání v prodejnách s chovatelskými potřebami
  • při stříhání drápků u malých štěňat postačí obyčejné nůžky, později však nejsou dost silné a drápek by se mohl odštípnout
  • zklidněte psa, během tohoto úkonu by měl být klidný a neměl by se vrtět
  • prohlédněte drápek a lokalizujte narůžovělou oblast, u psů se světlými drápy bývá nehtové lůžko lépe viditelné
  • drápek odstřihněte kousek od tohoto místa, kde je už neživá tkáň
  • držte se pravidla, že lépe je drápek zkracovat méně, než více
  • nejlépe je zkracovat drápek naněkolikrát po velmi malých kouscích, zvláště u tmavých drápků, kde je nehtové lůžko špatně vidět
  • nezapomeňte na paspárky, ostříhejte je stejně, jako ostatní drápky
  • pokud dojde ke krvácení, nepanikařte, krvácení rychle zastavte lehkým tlakem, můžete použít prostředek pro zastavení krvácení, jako jekamenec

Péče o srst

16. října 2007 v 20:05 Péče o psa
Péče o srst vašeho psa by se pro vás měla stát pravidlem. Čím dříve jej tomu přivyknete, tím lépe se pak dodržuje. Péči o srst přivykejte psa již od štěněte, a to nejlépe formou hry. Pokud jste si vybrali dlouhosrsté plemeno, věnujte jeho srsti pravidelně alespoň jednu hodinu denně. Pokud chcete dlouhosrstého psa předvádět na výstavách, je zdravá a upravená srst jedním z důležitých předpokladů jeho dobrého hodnocení. U některých plemen byste stříhání a úpravu srsti měli přenechat odborníkům, pokud však nechováte výstavního psa, není to nutné.

Druhy srsti

  • Dlouhá srst s podsadou - např. bobtail, kolie, německý ovčák, novofundlandský pes, špicové
  • Hedvábná srst - např. jorkšírský teriér, maltézský psík, afghánský chrt, lhasa apso, pekingský palácový psík, všichni španělé
  • Kudrnatá (nelínající) srst - pudl, někteří teriéři, např. bedlingtonský, kerry blue
  • Hladká srst - může být krátká a jemná - např. dobermann, jezevčík, boxer, vipet nebo delší a hustší - např. labradorský retrívr
  • Hrubá a drátovitá srst - většina teriérů a knírači
  • Zvláštní srst - naháči, puli, komondor
Dlouhá srst
Psa s dlouhou srstí stačí vykoupat dvakrát ročně, a to nejlépe na jaře a na podzim. V zimních měsících psa nekoupejte vůbec. Srst pročesávejte nejprve proti, teprve potom po srsti, v místech, kde má pes slabiny česejte srst jen po směru růstu. V období línání vyčesávejte psa častěji. Srst nejprve vyčesejte kovovým hřebenem a vykartáčujte kartáčem s dlouhými štětinami. Na česání srsti pod bradou, ocasem a za ušima se nejlépe hodí hustý hřeben. Na velmi hustou srst, jakou má např. bobtail, můžete použít silný drátěný kartáč nebo hřeblo s ohnutými drátky.
Hedvábná srst
Tento druh srsti vyžaduje velmi mnoho péče, pokud péči zanedbáváte, srst se brzy znečistí a plstnatí. Tato srst vyžaduje častější koupání, asi tak jednou za tři měsíce. Výstavním psům se srst natáčí na papírové natáčky a olejuje. Srst pročesávejte jemně kovovým hřebenem, poté je ještě jednou učešte jemným hřebenem a vykartáčujte kartáčem s dlouhými štětinami.
Kudrnatá srst
Tento druh srsti prakticky nelíná, na druhé straně vyžaduje zvýšenou péči v podobě častějšího koupání a pravidelného stříhání. U štěňat se první stříhání provádí zhruba ve věku patnácti týdnů. Tato srst také vyžaduje pravidelné kartáčování.
Hladká srst
Péče o tento typ srst ji nejjednodušší. Postačí ji občas vytřít vlhkým hadříkem, který srst zbaví prachu nebo gumovou rukavicí. Jednou týdně vykartáčujte srst hřebílkem nebo rukavicí s přírodními štětinami. U plemen s delší, hustou srstí k česání použijte hřeben a štětinový kartáč. Po vykartáčování lze srst vyleštit jelenicí. Psa koupejte v případě, že zapáchá, většina nečistot jde odstranit vykartáčováním. V případě potřeby můžete také psovi osprchovat pouze nohy a břicho, bez použití mycích prostředků.
Hrubá srst
Tento druh srsti je nutné často a pravidelně česat a kartáčovat. Pokud se srsti nevěnuje dostatek péče, zplstnatí. Srst vyčesejte kovovým hřebenem a poté vykartáčujte kartáčem s dlouhými štětinami. Většinu plemen s tímto druhem srsti je potřebné trimovat. První trimování u štěňat provádějte nejdříve ve čtyřech měsících věku.
Zvláštní srst
Péče o tento druh srsti je rozdílná podle plemene. Pravidelné a jemné česání vyžadují například i bezsrstá plemena. Provazce srsti, které mají jedinci plemene puli či komondor se nesmí rozčesávat, ale musí se mastit a splétat, aby se zachovaly.
POMŮCKY NA ÚPRAVU SRSTI
Každý pes by měl mít svůj vlastní hřeben a kartáč. Kartáče jsou k dostání štětinové, ve formě kartáčovacích rukavic a hladicí. V prodejnách s chovatelskými potřebami je široká nabídka hřebenů, kartáčů a dalších pomůcek, které jsou potřebné k péči o srst. Pro různé druhy srsti jsou také potřebné prostřihávací a prořezávací nástroje. Nástroje uchovávejte v suchu, abyste zabránili zrezivění nůžek a nožů. Po skončení úpravy pomůcky očistěte a uložte na bezpečném místě.
Použití hřebene
Hřebenů, které jsou určené k úpravě srsti psa je k dostání mnoho druhů. Jsou vyrobené z kovu nebo plastu. Plastové hřebeny se mohou snadno lámat nebo je psi mohou kousat. Každý hřeben musí mít zaoblené jak hroty, tak i hrany, aby srst nepotrhal. Mezi jednotlivými hroty by měla být mezera asi 2 mm, pro psy s jemnou srstí můžete použít hřeben jemnější. - řídkým hřeben nejprve rozčešte srst v krycí vrstvě, pozornost věnujte místům, kde je srst zplstnatělá - k vyčesání odumřelých chlupů použijte hustý hřeben - pokud v srsti narazíte na zplstnatělé místo, rozčesávejte je po pramenech nebo srst oddělujte prsty
Použití štětinového kartáče
Tato pomůcka se používá většinou coby dokončovací nástroj ke konečné úpravě převážně dlouhosrstých psů. Štětiny by měly být tak dlouhé, aby pronikly skrz srst až na kůži. Pro psy s krátkou srstí je lépe použít kartáč s krátkými štětinami. Dlouhosrsté psy jemně kartáčujte proti srsti.
Použití hladicího kartáče
Tato pomůcka se používá pro úpravu srsti převážně krátkosrstých psů. Drátěné hroty pomalu ponořujeme do srsti a chlupy otáčíme směrem na povrch.
Použití kartáčovací rukavice
Kartáčovací rukavice se používá na úpravu krátkosrstých psů, k uhlazování srsti a odstranění odumřelých chlupů. Na povrchu rukavice jsou gumové hrbolky, krátké štětiny nebo drátky. Rukavice se navléká na ruku a srst psa hladíme po směru růstu chlupů.
KOUPÁNÍ PSA
Psa je nutné vykoupat, pokud je špinavý nebo zapáchá. Některou nečistotu, jako bláto, lze po zaschnutí odstranit vykartáčováním. Některým psům stačí koupel dvakrát ročně, jiný pes potřebuje koupel častěji. Příliš časté koupání zbavuje srst psa přirozené mastnoty, a tak pak není tolik odolná proti vlhku. Současně s koupáním vyperte psovi vybavení jeho pelíšku. Poprvé psa vykoupejte nejdříve ve věku šesti měsíců. Nikdy psa nekoupejte, pokud je venku chladné nebo vlhké počasí. Při koupání psa používejte vždy přípravky, které jsou určeny speciálně pro psy, můžeme zde uvést např. šampon Nolvasan nebo Nolvaseb se zklidňujícím účinkem, které jsou určeny pro běžné koupání. U psa, který trpí nějakým kožním problémem lze použít šampon Nolvaseb s hydratačním nebo keratolytickým účinkem. O použití léčebných šamponů by však měl vždy rozhodnout veterinární lékař.
  • před koupáním psa vykartáčujte
  • do vany dejte gumovou podložku, aby pes neklouzal nebo nepoškrábal vanu
  • vanu částečně naplňte teplou vodou a připravte si vše, co budete ke koupání potřebovat, tedy šampón pro psy a nádobu, kterou budete psa polévat
  • vyzvedněte psa do vany a odzadu ho polévejte vodou, až bude celá srst dobře namočená
  • použijte šampón, hlavu psovi omývejte až nakonec
  • šampón ze srsti vypláchněte vodou
  • využijte koupání k tomu, abyste prohlédli psovi kůži
  • po koupání psa důkladně vytřete a vysušte fénem
TIP:
  • Vetriderm (Bayer)
  • Nolvasan
  • Nolvaseb
  • Dermanorm (Vetoquinol)

Péče o uši

16. října 2007 v 20:02 | žužu |  Péče o psa
Kontrolujte psovi pravidelně uši. Podívejte se mu dovnitř, a pokud uvidíte větší množství ušního mazu, musíte je vyčistit. Největší péči potřebují plemena, která mají dlouhé, převislé uši. U těchto psů se vstup do zvukovodu snadno zanáší nečistotou, a stává se tak živnou půdou pro bakterie a plísně. K čištění nikdy nepoužívejte vatové tyčinky, mohly by psovi způsobit poranění. Uši čistěte vatovým tamponem nebo měkkým papírovým ubrouskem, na který nakapete dětský olejíček. Ve speciálních prodejnách nebo veterinárních ordinacích lze také koupit speciální přípravky pro čištění uší (například Otifree). Chloupky, které rostou uvnitř zvukovodu je nutné opatrně vystřihnout, odumřelé chlupy lze vytrhat prsty.
Nejčastější problém s ušima je zánět. Může mít řadu příčin (od vody, cizího tělesa v sluchovém kanálu po alergii). Záněty trpí zejména psy s převislýma ušima.
Voda se ucha může dostat při koupání, takže pokud Váš pes holduje vodě je vhodné vždy po koupání ucho preventivně ošetřit čistícím roztokem, který zároveň ucho vydesinfikuje (Otifree, Nolvasan Otic…). Jinak hrozí, že vlhké a teplé prostředí zafunguje jako inkubátor pro bakterie žijící na kůži a ty se přemnoží a způsobí zánět ucha.
Cizím tělesem v uchu může být cokoliv (zbytek vaty, osina z trávy…) co dráždí pokožku a pokud se to neodstraní, tak problémy nezmizí.
I psy mohou trpět alergiemi, které se mohou projevit zánětem ucha. Psi mohou být alergičtí na pyl, prach i na některou složku potravy. Je nutná konzultace s veterinárním lékařem.
Pes, který trpí zánětem klepe hlavou, snaží se stále drbat u ucha, tře se o koberec. Projevy zánětu ucha nelze přehlédnout, a tak není problém přijít k veterináři včas. Pokud se zánět ucha zanedbá může to vést až k hluchotě psa, poruše pohybového aparátu nebo obrně lícního nervu. Zánět někdy navíc může přejít do chronické podoby.
---
Tipy na přípravky k péči o uši..

Péče o oči

16. října 2007 v 19:15 | žužu |  Péče o psa
Zvláštní péči o oči zasluhují krátkolebá plemena, jako je například mops, protože mají sklon k slzení očí. Také psům, kteří mají převislá spodní víčka, jako je baset či boxer, je nutné denně odstraňovat oční sekret. Oční koutky můžete otřít jemným, neparfémovaným ubrouskem nebo papírovým kapesníčkem, který navlhčíte borovou vodou. Očistěte psovi také okolí očí, protože zde ulpívají slzy a vytváří zde nehezké stopy.
---
Tip na přípravek k čištění očí..

Psí polévka

16. října 2007 v 19:05 | žužu |  Zajímavé články
Není nad psí polévku v letních vedrech. Toto doporučení vydala severokorejská státní agentura KCNA, podle níž "bošintang", tedy zdravotní polévka, přináší "radost potícím se dělníkům v tradičních restauracích v metropoli Pchjongjangu". Psí polévku jako kulinářskou delikatesu propagoval již zesnulý zakladatel severokorejského státu a dlouholetý vůdce Kim Ir-sen. Podle severokorejských uprchlíků žijících v Jižní Koreji se ovšem i tato "libůstka" stala v komunistické zemi chronicky sužované nedostatkem základních potravin luxusem dostupným snad jen vysoce postaveným stranickým funkcionářům.
Ilustrační foto

Benča & Barča (aportujem)

16. října 2007 v 18:23 | žužu |  Fotoalbum
Toto jsou fotky, které jsem nafotila, když u nás byla Verča se svojí fenkou Barčou (ta malá, černá). Moje fenka, Benynka, je ta zlatavá.

Aljašský malamut

16. října 2007 v 17:30 Plemena psů - A
Originální název plemene : Alaskan Malamute

Země původu : USA

Doba vzniku : Starověk

Původní využití : Saňový pes, lovec

Využití dnes : Společník, saňový pes, společník pro sporty

Průměrná délka života : 12 let

Hmotnost : Pes 39 - 40 kg Fena 29 - 30 kg

Výška : Pes 63,5 cm Fena 58,4 cm
Historie
Aljašský malamut patří mezi severské psy, kteří se podle použití dělí na tři základní skupiny - saňové psy, severské lovecké psy a psy pastevecké a ovčácké. Aljašský malamut je jedním z nejznámějších saňových psů. Jeho původním domovem je severozápadní Aljaška, kde byl chován tamními původními obyvateli Mahlemuty, kteří tyto psy využívali k lovu a k tahání nákladů. Do saní byli zapřaháni psi ve dvou za sebou, přičemž vůdčí pes běžel sám v čele spřežení. Mahlemuti se, na rozdíl od jiných eskymáckých osadníků, starali o své psy dobře, protože věděli, že bez by nemohli přežít. Psi, kteří byli využíváni k chovu museli splňovat velmi přísné podmínky, a tak se mohlo vyvinout plemeno s charakteristickými rysy vzhledu i povahy. Konec 19. století a s ním příchod bílých osadníků a nástup zlaté horečky na Aljašce znamenal pro toto plemeno počátek zániku. Zlatokopové totiž našli velkou zálibu v závodech psích spřežení, a místní psi byli pro tuto zábavu příliš pomalí. K závodům byl více využíván rychlejší sibiřský husky a začalo také křížení různých plemen saňových psů. Zájem o aljašského malamuta upadl. Příznivci tohoto plemene jej však nenechali zaniknout úplně, ve 30. letech 20. století vyhledali původní psy a začali s čistokrevným chovem. Dnes je v Kanadě i USA aljašský malamut velmi oblíbeným rodinným společníkem, a oblibu si získal i v mnoha dalších zemích.
Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.
Všeobecný vzhled
Aljašský malamut je velký, silný a mohutně stavěný pes. Hlava je široká a hluboká, elegantního vzhledu. Oči jsou posazené šikmo, jsou středně velké, mandlového tvaru a mají hnědou barvu. Nos, okraje pysků a okraje očních víček jsou vždy černé, pouze u červených psů jsou hnědé. Přípustné je také světlejší žíhání čenichu. Uši jsou středně velké a mají trojúhelníkový tvar s mírně zaoblenými špičkami. Pokud jsou vztyčené, ukazují mírně vpřed, při práci bývají někdy složeny k lebce. Tělo je kompaktní, ne příliš krátké, s dobře vyvinutým hrudníkem, rovným, k zádi mírně klesajícím hřbetem a pevnými, dobře osvalenými bedry. Ocas je nasazen v linii páteře, je dobře osrstěn a je nesen nad hřbetem, ne však zatočený.
Srst a barva srsti
Srst se skládá ze silné krycí srsti, která nesmí být dlouhá ani měkká a husté, mastné a vlnité podsady. Na bocích je srst krátká až středně krátká, delší je na krku, plecích, zadní straně zádi a na zadní straně stehen a ocasu. V období letních měsíců je srst obvykle kratší a méně hustá. Aljašský malamut se vyskytuje v různých odstínech šedé, od světle šedé, přes střední šedou až po černou, v barvě sobolí a jejích odstínech až po červenou. Na okrajových částech těla jsou přípustné barevné kombinace. Na spodní straně těla, částech končetin, tlapách a obličeji převažuje barva bílá. Na přední straně hlavy je lysina, přípustný je límec nebo skvrny na šíji.
Povaha
Aljašský malamut je společenský, laskavý a přátelský pes. Je také velmi hravý, i když v dospělosti se chová důstojně. Dokáže být také poměrně tvrdohlavý.
Společenská charakteristika
Svému pánovi i rodině je bezmezně oddaný, není to pes jednoho pána. Je přátelský a vyhledává častý kontakt s lidmi. Přátelsky se většinou chová i k cizím lidem. Od mládí je vhodné jej navykat na společnost jiných zvířat a dalších psů. Ve vztahu k cizím psům však někdy mohou nastat potíže, protože dominantní pes může rád vyvolávat rvačky.
Vztah k dětem
Pro svou přátelskou povahu je malamut ideálním společníkem dětí. K jejich divočejším hrám bývá trpělivý a tolerantní. Je však potřeba si uvědomit, že je to velký, silný pes, a malé děti by s ním neměly zůstávat samy.
Výchova
U tohoto psa je důležitá včasná a důsledná výchova. Obzvlášť důležité je včas určit ve "smečce" hierarchii, pes musí pochopit, že pánem jste vy. Výcvik vyžaduje zkušeného chovatele, který dokáže odhadnout povahu psa a zvolit podle ní nejlepší výcvikovou metodu. Aljašský malamut není vhodný pro náročnější služební výcvik, měl by však zvládnout základní výcvik poslušnosti. Výcvik pro práci v zápřahu zvládnutí základních prvků poslušnosti vyžaduje, ale je vhodné jej se psem začít až ve věku okolo 12-ti měsíců, kdy je dokončen fyzický vývoj.
Držení
Aljašský malamut je pes velmi společenský, ale má rád svobodu a rád pobývá na čerstvém vzduchu. Je pro něj vhodné celoroční ubytování venku, potřebuje však častý kontakt s lidmi. Ideální je umožnit mu volný přístup do domu při ubytování venku. Kotec nemusí být zateplený, ale musí psa dobře ochránit před větrem a deštěm. Tento pes je velmi rád, pokud je chován ve smečce s dalšími psy. Za určitých podmínek lze psa ubytovat i v bytě. Zde vyhledává v teplém počasí chladná místa, pokud je však chladno, nepohrdne ani měkkými polštáři. Mějte na paměti, že v domě, kde je tento pes ubytován, by nemělo být horko, protože malamut nesnáší suchý vzduch. Nikdy také nenechávejte psa v uzamčené místnosti bez možnosti výběhu, pokud je horké počasí.
Pracovní využití
Toto plemeno má pouze sportovní využití. Nejpřirozenější je pro něj práce v zápřahu. Protože spíše než rychlostí vyniká vytrvalostí, jsou pro něj vhodné především závody na dlouhé tratě.
Pohyb
Aljašský malamut potřebuje velmi mnoho pohybu, nejlépe v přirozeném prostředí. Majitel tohoto psa musí být sportovně založený a fyzicky zdatný. Je výborným společníkem při jízdě na kole nebo při joggingu a rád plave.
Péče
Srst aljašského malamuta je potřeba pravidelně důkladně pročesávat. Mimo období línání postačí důkladné vykartáčování jedenkrát do týdne, v období línání je však nutné denně. Při běžném ušpinění, např. blátem, není potřeba psa koupat, postačí vykartáčování. V případě potřeby psa vykoupejte a použijte kvalitní šampon pro psy podle druhu srsti. Srst se nestříhá ani netrimuje, pouze stříháním odstraňujte přerostlé chlupy mezi polštářky na tlapkách. Samozřejmostí je udržovat drápky ve správné délce, pravidelně kontrolovat stav tlapek, čistotu uší a zdraví zubů. Na světlé srsti v okolí očí se můžou vytvářet tmavé stopy po slzách, věnujte proto pozornost také očím. Pokud se již stopy vytvoří, lze je odstranit speciálními přípravky. Na péči o tělo navykejte psa již od mládí, vyplatí se to později nejen na výstavách, ale i při návštěvě veterinárního lékaře.
Využití ke hlídání
Pro roli hlídače se toto plemeno příliš nehodí. Není přirozeně ostrý, vůči lidem je absolutně neagresivní a málo štěká.
Vhodné sporty
Mushing, canicross, skijöring, bikejöring, pulka, weight pooling
Nejčastější onemocnění
Dysplazie kyčelního kloubu, chondrodysplazie, progresivní atrofie sítnice, torze žaludku
Zvláštnosti plemene
Mnoho lidí si plete aljašského malamuta se sibiřským husky. Aljašský malamut je větší a těžší, sibiřského husky lze také rozpoznat podle modrých očí. Aljašský malamut je vhodný k tahání těžkých saní, zatímco rychlejší sibiřský husky se hodí pro náklady lehké.
Příprava na výstavu
Aby pes na výstavě uspěl, musí do výstavního kruhu vstoupit ve vrcholné kondici, s výborným chováním a čistou, upravenou srstí. Výstavního psa naučte již v ranném věku stát ve výstavním postoji, chůzi na vodítku u levé nohy bez tahání a také jej navykněte na doteky cizí osoby, protože rozhodčí posuzuje psa nejen pohledem, ale také pohmatem, kontroluje zuby a psům varlata. Několik dní před výstavou můžete psa vykoupat. Prvním krokem bude důkladné rozčesání srsti, potom psa namočte a naneste šampon. Pro aljašského malamuta je možné použít šampon pro bílé psy, který tmavé chlupy neodbarví, ale bílým dodá lesku. Šampon nenanášejte na srst koncentrovaný, nejprve jej rozmíchejte s vodou. Koupání je dobrá příležitost ke kontrole kůže psa. Po důkladném smytí šamponu naneste na srst balzám, a nechte jej několik minut působit, poté opět důkladně opláchněte. Psa vytřete a sušte fénem za současného pročesávání srsti ve směru růstu. Pokud je teplé počasí, můžete jít s mokrým psem na procházku do míst, kde se nemůže ušpinit. Před vstupem do výstavního kruhu můžete psa ještě upravit suchým šamponem, pokud je na nějakém místě srst znečištěna a je dobré jej přečesat.
Výživa štěněte
Když si štěně odebíráte od chovatele, informujte se o tom, čím bylo dosud krmeno, a tuto stravu nějaký čas neobměňujte. Změna v krmivu by měla být vždy postupná. Vyberte kvalitní kompletní suché krmivo určené štěňatům velkých plemen, které obsahuje všechny živiny důležité pro správný vývoj kostry a svalstva. Protože jsou všechny prvky obsaženy ve správném poměru, nepřidávejte již k tomuto krmivu žádné vitamínové ani minerální doplňky, abyste nenarušili jejich rovnováhu.
Výživa dospělého psa
Strava by měla být vybrána podle aktivit a živinových potřeb konkrétního psa. Strava aktivně pracujícího malamuta by měla být bohatá na tuky (20%) a proteiny (30%). Psům, pracujícím v zápřahu hrozí odvodnění organismu, proto je potřeba jim zajistit stálý přístup k čisté, čerstvé vodě. Krmivo může být také podáváno přelité vodou.
Výživa starého psa
Starší pes, který již není tolik pohybově aktivní a není již pro práci v zápřahu využíván má již nižší energetické nároky. Je proto potřeba postupně přejít na krmivo s nižším obsahem tuků a proteinů, s vyšším obsahem minerálních látek. Na trhu je dostatek krmiv určených psím seniorům, jejichž složení odpovídá.
Dovětek pro budoucí majitele
Předpokladem pro pořízení aljašského malamuta by měl být dostatek času, fyzická zdatnost a sportovní duch budoucího majitele. Zvažte také pečlivě vaše možnosti ubytování psa a nepořizujte si jej jen proto, že se vám líbí.

Anglický kokršpaněl

16. října 2007 v 17:18 | žužu |  Plemena psů - A
Anglický název: English Cocker Spaniel
Země původu: Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Využití: Společník
Průměrná délka života : 12 - 13 let

Hmotnost : 13 - 15 kg

Výška :
pes 39 - 41 cm
fena 38 - 39 cm
Povaha:
Přátelská, mírná, přítulná povaha s výraznou ochotou k poslušnosti. Kokršpaněl je inteligentní a má vrozené vlohy pro plnění různých úkolů.
Pohyb: potřebuje hodně volného pohybu

Americký kokršpaněl

16. října 2007 v 7:40 Plemena psů - A
klikněte pro zobrazení všech fotografií tohoto plemene
Originální název plemene : American Cocker Spaniel

Země původu : USA

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Lov na bažanty a koroptve

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 13-14 let

Hmotnost : 11-13 kg

Výška : 34-39 cm
Historie
Američtí i angličtí kokršpanělé mají stejný původ. V dávné historii byli všichni španělé považováni za jedno plemeno. V roce 1570 dr. Caius, lékař královny Alžběty I., popsal ve své knize dvě plemena španělů - loveckého psa, který byl silnější a větší, a malého španěla, který byl spíše přítulným mazlíčkem. Menší a větší španělé se začali rozlišovat až v polovině 19. století, kdy psi vážící víc jak 11 kg byli označováni jako polní, a ti menší, jako kokři. V dnešní době známe dvě plemena kokršpanělů - amerického a anglického. Americký kokršpaněl je nejmenším zástupcem těchto loveckých psů, jako samostatné plemeno byl uznán v roce 1946, kdy AKC přistoupil na rozlišné hodnocení obou typů kokršpanělů, a tyto mezi sebou chovatelé přestali křížit. Americký kokršpaněl je poměrně moderní plemeno, a proto se stále ještě vyvíjí. Toto plemeno je v USA a Kanadě velmi oblíbené, a získalo si své příznivce i jinde ve světě.
Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.
Všeobecný vzhled
Americký kokr působí jako dobře osvalený pes s inteligentním a pozorným výrazem. Hlava je zaoblená, s kulatýma, plnýma očima, které mají lehce mandlový výraz. Barva očí je tmavohnědá až černá u tmavých psů, u světlých jedinců musí být alespoň oříšková, obecně však platí, čím jsou oči tmavší, tím lépe. Uši jsou převislé, dlouhé a dobře osrstěné rovnou nebo jemně vlnitou srstí. Tělo je kompaktní s hlubokým hrudníkem a širokou, dobře osvalenou zádí. Ocas je u těchto psů kupírován a je nesen v linii hřbetu.
Srst a barva srsti
Srst je na hlavě jemná a krátká, na trupu střední délky s hustou podsadou. Srst má být lesklá, rovná nebo mírně vlnitá. Barva srsti je černá, černá s pálením, světle krémová až temně červená, hnědá, hnědá s pálením nebo vícebarevná. U jednobarevných psů jsou povoleny bílé znaky na hrudi nebo hrdle, jinde na těle jsou nepřípustné. Vícebarevní psi musí mít dvě nebo více barev od sebe zřetelně ohraničeny, jedna z těchto barev musí být bílá. Odchylky v barevnosti se na výstavách penalizují nebo diskvalifikují. Přesná barevnost je uvedena v chovném standardu tohoto plemene.
Povaha
Americký kokršpaněl je dobře vychovatelný, inteligentní a milý pes. Jeho povaha je vyrovnaná a veselá, je velice temperamentní a živý, nikdy nebývá nudný. Je to příjemný společník a kamarád.
Společenská charakteristika
Americký kokršpaněl potřebuje těsný kontakt se svým pánem, kterému je velice oddaný, někdy je na něm až citově závislý. Celé rodině bývá velice příjemným a veselým přítelem a ideálním kamarádem. Miluje lidi, a i k cizím lidem se chová většinou pěkně a ukázněně. Je to velmi společenský pes a soužití s ostatními psy nebo jinými domácími zvířaty bývá bez problémů.
Vztah k dětem
Americký kokršpaněl miluje i děti, je jim výborným společníkem při jejich hrách. Je však nutné jej uchránit před příliš divokým dováděním dětí, protože nemá rád hrubé zacházení a nenechá si ho líbit. Pokud děti tolerují potřeby psa, bývá jejich vztah velmi přátelský a pěkný.
Výchova
Výchova amerického kokršpaněla nebývá složitá. Má dobrou schopnost rychle se učit a velmi dobře reaguje na tón hlasu. Jeho výchova by měla být mírná a srozumitelná, ale také důsledná.
Držení
Americký kokršpaněl se snadno přizpůsobí jak životu ve městě, tak i na venkově. Je vhodný do městského bytu, a i na venkově by měl být držen doma, protože potřebuje neustálý blízký kontakt se svým pánem a celou rodinou.
Pracovní využití
Americký kokršpaněl si dnes získal největší oblibu jako mazlíček a přítel rodiny, může být však stejně vhodný jako lovecký pes. Dnes se však jako lovec využívá minimálně, je chován spíše pro výstavní účely, a náročná úprava jeho srsti také myslivcům příliš nevyhovuje.
Pohyb
Tento pes je velmi aktivní a potřebuje velmi mnoho pohybu, i když se také rád povaluje třeba na gauči. V tom by se však neměl příliš podporovat a je třeba dopřát mu mnoho pohybu na dlouhých procházkách a i možnost volného výběhu. Kondici psa lze také udržovat účastí na různých psích soutěžích.
Péče
Srst amerického kokršpaněla vyžaduje značné množství péče, musí se pravidelně kartáčovat a trimovat. Péče osrst výstavního psa je náročnější. Nutné je důkladné pročesání nejméně každý druhý den a trimování asi po šesti týdnech. Také je nezbytné častější koupání. Důležitá je pravidelná kontrola čistoty uší, zuby je dobré občas prohlédnout, jestli se na nich netvoří zubní kámen, drápky psa je nutné udržovat krátké. Přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách a ve zvukovodu se musí odstranit zastřihnutím.
Využití ke hlídání
Pro svou přátelskou povahu k lidem není americký kokršpaněl příliš vhodný ke hlídání.
Vhodné sporty
"Agility; aportování; lov;"
Nejčastější onemocnění
"Šedý zákal; progresivní atrofie sítnice; dysplázie sítnice"
Zvláštnosti plemene
Vzhledem k tomu, že americký kokršpaněl se v poslední době stal velmi módním plemenem, mohou se vyskytnout chovatelé, kteří se zaměřují spíše na zisk než na produkci kvalitních štěňat. V chovu amerického kokršpaněla se mohou vyskytnout jedinci s agresivní povahou, která je zpravidla vrozená, proto je potřeba s pořízením štěněte nespěchat,ale vybrat si důvěryhodného chovatele a poznat i matku vybraného štěněte.
Příprava na výstavu
Na tuto událost by měl být pes velmi dobře připraven. Americký kokršpaněl se ve výstavním kruhu většinou chová perfektně, musí však znát atmosféru výstav. Pes by měl na výstavě být ve vrcholné kondici, musí umět stát ve výstavním postoji, musí se umět ladně pohybovat ve výstavním kruhu a musí být připraven na doteky rozhodčího. Je nutné počítat s prohlídkou chrupu, případný zubní kámen musí být tedy odstraněn již před výstavou, a s prohlídkou varlat u psů. Srst psa by měla být dokonale upravená a trimovaná.
Výživa štěněte
V prvních měsících svého života štěně roste nejrychleji, a pro správný vývoj jeho kostry a svalstva je v tomto období velmi důležitá vyvážená strava obsahující i vitamíny a minerální látky.
Výživa dospělého psa
Kvalita krmiva má vliv nejen na zdraví a kondici psa, ale také na kvalitu jeho srsti. Krmivo pro dospělého psa je nutné vybrat tak, aby odpovídalo potřebám psa. Aktivní pes potřebuje energeticky vydatnější stravu než pes, který nemá příliš pohybu.
Výživa starého psa
Starý pes, který již není příliš pohybově aktivní potřebuje jiné složení stravy než pes v aktivním věku. Aby se předešlo jeho obezitě, je dobré postupně přejít na odlehčenou stravu pro seniory, která obsahuje všechny prvky, které pes v tomto věku potřebuje.
Dovětek pro budoucí majitele
Pokud se rozhodnete pro chov tohoto psa, odmění se vám za vaši péči a lásku svou krásou a oddaností, a najdete v něm rodinného přítele, mazlíčka a bezstarostného a veselého společníka. . Stále v něm přetrvává lovecký duch jeho předků, proto mu musíme dopřát dostatek pohybu.

Přátelství

14. října 2007 v 22:30 Psí příběhy, povídky, básničky
Pes Haryk si dal inzerát:
,,Chybí mi chlapec - kamarád.
Se mnou by dobře pochodil,
ať zavolá mi na mobil!"
Vtom někdo volá: ,,Ahoj psíku,
ve tři mě čekej u parčíku!"
Pejsek tam pádil - ,,haf, haf, haf",
radostně štěkal na pozdrav.
Chlapci se líbil... ve chvíli
rázem se oba sblížili.
Haryk skákal tam a sem,
radostně vrtěl ocasem.
Přátelství umí dělat divy,
zvlášť, když jsou oba spolehliví.
Přítele najít krásné je.
Srdce ti v těle okřeje.
s přítelem nejsi nikdy sám,
vždycky má dveře dokořán.
Přátelit se s kdekým
je ke škodě;
kdo však miluje,
přilne víc než bratr.
(Bible, Přísloví 18,24)

Hra s pejsky - 1

14. října 2007 v 21:51 Hry s pejsky
Pejsek se snaží nenabourat na žádné lidi. Pomoz mu! :-)
Ohodnoť hru v anketě!

Inzeráty - psi a vše kolem nich

14. října 2007 v 21:19 | žužu |  Inzeráty - psi a vše kolem nich
Do této rubriky mi můžete psát izeráty o psech. Např. že chcete prodat nebo darovat nějakého psíka nebo naopak že ho sháníte. Nebo třeba hledáte fenku nebo pejska ke spáření. Nebo různé potřeby pro pejsky atd...
Inzeráty pište takto:
1. Jméno
2. Název inzerátu
3. Text inzerátu
4. Cena
5. Lokalita
6. Kontakt
Pokud chcete ukázat i fotku, svůj inzerát mi napište na e-mail hravefenky123@seznam.cz (předmět: inzerát) a přiložte ji k němu a já váš inzerát vložím na blog. Jinak stačí, když mi inzerát napíšete do komentářů.
Přišlo mi e-mailem...
  • Dobrý den,chtěl bych informovat všechny fenky Německého Ovčáka,že existuje celočerný Německý Ovčák-krasavec pro intimní schůzky.Jmenuje se Alan
    Kontakt: Jan Budovič, Dolní Bojanovice, okr. Hodonín tel.736727905
  • dobrý den z osobních důvodů daruji 3letého psa rotvajlera.Podmínkou je vlastní zahrada nebo oplocený pozemek na kterém by se mohl volně pohybovat Kontakt na tel.čísle 774532667
Paní Blanka se nám pochlubila s fotkami štěňátek z její chovné stanice. Děkujeme!
  • Ahoj všem,
    v mé chovatelské stanici Z višňového květu se dne 18.7.2008 narodily štěňátka 4/3 a tak posílám pár foteček pro potěšení.
    Marie Voráčková
    mob:724814301
    www.visnovehokvetu.estranky.cz



    Blanka Joanna Blizman-JoannaNeo
    mob:602730731
    www.snorlax.estranky.cz
..a na jejich stránkách jsem našla toto video:-)